Můj G SERVIS

Sjednat schůzku

YouTube
Facebook
Odebírat novinky
Objednat tištěný katalog
Stáhnout mobilní aplikaci

SVÉPOMOCÍ! Ale úplně jinak…


Stane-li se stavba vlastního domu dlouhodobou zálibou stavebníka, vzbuzuje v něm ve finále hrdost nad dokončeným dílem.
Svépomocí! Ale úplně jinak…

Hluboko pod kůží má podle mnoha signálů český stavebník rodinného domu uložen způsob stavby, jehož podstata spočívá možná v poněkud schizofrenním faktu, že totiž zkusí stavět sám. Doslova vlastníma rukama! Bez ohledu na osobní profesní specializaci připustí často až překvapivé množství lidí myšlenku na stavbu rodinného domu svépomocí. V národě kutilů, kde navíc několik desetiletí ani jinak než svépomocně rodinný dům vlastně stavět nešlo, to zase až tak moc nepřekvapuje.

Není cílem tohoto článku srovnávat svépomocný způsob výstavby s jinými možnostmi. Prostě od první chvíle respektujme skutečnost, že pro řadu stavebníků má takové počínání smysl a pro některé z nich dokonce i nemalé kouzlo. Dnes už asi nebudeme svědky svým způsobem dramatických scén zcela běžných v letech reálného socialismu, kdy se na staveništi družstevní řadovky učil respektovaný redaktor zdít a vedle něho vyhlášený chirurg odbedňoval nedávno zhotovené

stropy. Úplně jiná situace totiž nastává ve chvíli, kdy dotyčný nemusí, ale chce! Kdy je stavba vlastního domu velmi dlouhodobou zálibou stavebníka a kdy v něm ve finále vzbuzuje nejen samozřejmou hrdost nad dokončeným dílem, ale také stejně libé pocity často při těch nejprozaičtějších epizodách… A pochopitelně, že tu je také nikoli nepodstatný efekt ekonomický. Pokud připustíme, že náš čas má nulovou hodnotu, pak tuto efektivitu lze dokonce vyčíslit v řádu statisíců korun!

Byla to výzva!

Stavebník, v jehož novotou vonícím obydlí sedíme, by nepochybně finančně zvládnul i pro něho mnohem méně náročné způsoby stavby. Mohl si nechat postavit dům formou dodávky na klíč, mohl si najmout profesionála do role manažera a stavět takzvaně po řemeslech, mohl zvolit jakékoli jiné řešení. Ale on chtěl stavět sám. Dokonce i v prostředí jedné z nejprestižnějších pražských lokalit, kde se čtvereční metr parcely prodává za pět tisíc korun i více a kde v těsném sousedství stavějí svá sídla většinou uznávané osobnosti českého byznysu a nejlépe placené celebrity z řad umělců a sportovců. Své myšlenky o vlastním rodinném domě pojil náš stavebník s úvahami o tom, že bude stavět svépomocí. Nejdříve přemýšlel o běžném zděném domě, pak se nadchl pro dřevostavbu a ani v těchto souvislostech se nevzdal představy o tom, že ji opět vybuduje sám! Byť si v odborné literatuře přečetl, že právě toto řešení pro svépomoc dvakrát vhodné není… Nevzdal se. A jedním z rozhodujících podnětů pak byl i fakt, že hodlal vyzkoušet něco velmi neobvyklého a tedy také mimořádně lákavého.

Stavba klasického zděného rodinného domu svépomocí, ať už z pálených keramických bloků, pórobetonových tvárnic či jiných konstrukčních prvků je v běžná, vyzkoušená a osvědčená. Použít ztracené bednění systému Velox či Durisol, to už má také spousta svépomocných stavebníků za sebou. Ale stavět svépomocí dřevostavbu? A užít tedy technologii, jejíž jednou z velkých předností je rychlost výstavby, aniž bychom jako svépomocní stavebníci právě o tuto rychlost nějak zvlášť usilovali? To zdánlivě jako by nemělo logiku. Přesto všechno se najdou přednosti, proč svépomocně stavět právě takto. Hovoří náš hostitel: "Znám argumenty zastánců dodavatelské výstavby, ale mám po ruce i argumenty svoje. Vůbec například nesouhlasím s tím, že svépomocný způsob výstavby rodinného domu si člověk v jistém postavení nemůže dovolit mimo jiné i proto, že společensky neobstojí. Já jsem udělal přesně opačnou zkušenost. Myslím, že jsem v očích svých sousedů rozhodně neklesnul… Zejména ne ve chvílích, kdy jimi najaté firmy bouraly, znovu stavěly a jinak předělávaly předtím napáchané chyby. Já jsem svůj dům stavěl sám mimo jiné i proto, že jsem chtěl mít stoprocentní jistotu o poctivém přístupu ke každému detailu. A věřím, že se mi to také podařilo."

Nešlo o snahu ušetřit

Zvolený dům si stavebník a jeho rodina vybrali ze škály typových projektových řešení nabízených třebíčskou firmou GSERVIS. Dům s označením Elegant 121 jim vyhovoval zejména svým dispozičním řešením včetně bohatého technického zázemí v suterénu. Právě podzemní podlaží se pochopitelně stavělo klasicky, za použití štěpkocementových desek vylévaných betonovou směsí a vytvářejících ztracené bednění. Zděný je samozřejmě i komín, ale pak už všude vystupuje v hlavní roli dřevo… Nadzemní část objektu samozřejmě zůstala - pokud jde o vizuální vjem - shodná s typovým řešením, ale muselo dojít k přepracování prováděcího projektu právě pro potřeby použití dřevěné konstrukce. Na tento akt pak navazovalo nařezání všech potřebných konstrukčních hranolů. Konstrukčního dřeva si dům vyžádal 43 kubických metrů, navíc bylo třeba 1000 čtverečních metrů OSB desek. Už v této fázi stavby domu muselo být majiteli jasné, že ekonomické hledisko zřejmě nebude tím nejpádnějším argumentem pro volbu dřevostavby. Klasicky stavěný suterén včetně betonu, zemních prací a základů vyšel na zhruba 900 tisíc korun, zmiňované dřevo a desky na bázi dřeva včetně nařezání potřebných hranolů pak na zhruba 550 tisíc. Připočtěme komín a střešní krytinu, abychom dostali přibližnou cenu hrubé stavby. Jestliže v případě našeho stavebníka činil tento obnos přibližně 1,6 milionu korun, ovšem bez svépomocné práce, rozpočet firmy dodávající projektovou dokumentaci mluví v případě stejného stadia rozestavěnosti u standardního řešení o zhruba 1,82 milionu korun.

Takže další stavebníkův komentář: "Nám skutečně nešlo prioritně o to, abychom při stavbě ušetřili. My prostě fandíme a věříme dřevu. Tvrdošíjné lpění většiny stavebníků rodinných domů na těžkých stavebních materiálech je pro nás nepochopitelné. Skoro každý říká, že má rád dřevo, uznává jeho přírodní původ i půvab a věří jeho ozdravným vlivům, ale při stavbě svého domova ho využije nanejvýš pro kousek obkladu… Bydlíme tady čtvrt hodiny od stanice metra, ale přesto uprostřed zachovalé přírody. Dřevostavba sem patří a všechny přednosti místa umocňuje. Podobně jako například tepelné čerpadlo a pár dalších detailů, které dohromady náklady na dům určitě nesnížily, ale kvalitu bydlení v něm rozhodně výrazně povýšily."

Spojení užitečného se žádaným

Nechejme teď stranou skutečnost, že lehce romantický styl tohoto stavení asi nepatří mezi hodnoty, které by jeho architekturu dovolily označit jako nanejvýš současnou a bezvýhradně příkladnou. Významnější je fakt, že rodinnému provozu a životu zdejších obyvatel skvěle vyhovuje dispoziční řešení onoho domu. A pak zde je prvek přímo záviděníhodný - harmonické zasazení objektu do okolního prostředí. Podobnou kvalitu pak představuje i vnitřní vybavení domu. A to jak ve smyslu použitých materiálů a zařizovacích předmětů (lité podlahy, obklady, dlažby, sanitární technika, schodiště), tak ve smyslu technologií (tepelné čerpadlo, podlahové vytápění, vybavení kuchyně). Několik měsíců se tady ozývaly zvuky charakteristické pro zpracovávání dřeva, ale celý proces budování domu od prvního "hrábnutí" bagru po kolaudaci trval dva a půl roku. Tedy zhruba průměrnou dobu uznávanou jako nezbytně nutnou i v případě domů stavených svépomocně a klasicky. Ovšem kritérium rychlosti výstavby majitelé nevnímali jako rozhodující. Práce odborného charakteru prováděli pochopitelně i tady specialisté, ostatně stavební předpisy tuto vysokou odbornost v určených etapách výstavby přímo vyžadují. Ale i tak zůstalo ještě 7 400 hodin prací na majitele, členy jeho rodiny a přátele, kteří také vydatně pomáhali.

Jakou má hodnotu tato svépomocná práce? Máme ji pro určení objemu ušetřených finančních prostředků násobit padesáti, stem nebo ještě větším číslem? Kdo sám však někdy něco stavěl, ten dobře ví, jak jsou takové kalkulace ošidné. Součástí typové projektové dokumentace vzpomínaného domu je také hrubý odhad nákladů při stavbě formou dodávky na klíč. Hovoří o celkové sumě 3,72 milionu korun, ale názorem redakce tohoto časopisu je, že za tyto peníze tento dům postavit na klíč nelze. Pokud ano, tak jen z podřadných materiálů a druhořadými pracovníky. Na první pohled je zřejmé, že tady bylo postaveno výrazně dráž. A navíc: cožpak bývají v případě kalkulace, byť dodávky na klíč, uvažovány například tepelné čerpadlo, plovoucí podlaha na litém základě, nebo masážní sprchové kabiny…? Tímto směrem se na cestě k určení ekonomiky výstavby tohoto domu daleko nedostaneme. Zkusme to tedy jinak, vyjděme z takzvané kubíkové ceny. Obestavěný prostor domu činí 1266 m3. V případě běžného standardu se tedy dostáváme k ceně lehce přesahující pět milionů korun. Ale zde máme tu čest s poměrně vysokým nadstandardem, minimálně v hodnotě pět tisíc korun za kubík. A to jsme pak v případě tohoto konkrétního objektu okamžitě na obnosu 6,3 milionu Kč. "Dům nás přišel na 4,8 mil korun," říká majitel. "Ale to jsou placené výdaje, kromě toho zde je oněch více než sedm tisíc hodin práce mé i mnoha dalších lidí. Celkově se mi jeví ekonomika celého případu zajímavě, ale znovu opakuji, že nebylo cílem ušetřit. Prostě jsem si to chtěl vyzkoušet na vlastní kůži, dokázat sám sobě, že to zvládnu a získat také velkou zkušenost… Navíc jsem spojil užitečné se žádaným - natočil jsem při stavbě svého domu instruktážní film, který je na videokazetě k dispozici zájemcům. Tato práce je na rozdíl od stavění mou skutečnou profesí. Ale jsem přesvědčen o tom, že řemeslně je dobře zvládnutý jak ten film, tak i dům."

Jiný úhel pohledu

Jako majitel společnosti GSERVIS mám pochopitelně vždycky radost, když náš projekt převede do reálného života stavebník postupující ve své činnosti zvlášť pečlivě a současně i trochu velkoryse. To se pak projeví v plné síle všechny přednosti daného řešení. Vidím, že právě tato realizace je takovým skvělým příkladem. A jako stavař jsem v tomto případě ještě nadšenější! Mám před sebou první moderní dřevostavbu realizovanou svépomocně, navíc ve vynikající kvalitě a za využití mnohých vymožeností, které bydlení v rodinném domě vždycky učiní ještě přitažlivější. A konečně chci ocenit také skutečnost, že stavebník si svým počínáním získal respekt sousedů i širšího okolí. To je mimo jiné pokaždé také skvělým doporučením pro projektanta.

ING. JIŘÍ VRBKA

Jozef Rašek
Foto M. Babor a archiv stavebníka


Zeptejte se