Jakou hmotu používáte pro uložení energie?

Volba vhodné hmoty byla a je předmětem výzkumu. Momentálně používáme lomový kamenný prach. Dále pracujeme na výzkumu využití betonových a asfaltobetonových recyklátů či popílků.

Proč jste nezvolili vodu? (Kvůli pomyslnému limitu 100°C?) Uvažovali jste jaký by musel být objem nádrže plné vody, aby byl obdobný systém ekonomicky zajímavý?

S vodou jsou známé potíže při teplotách nad 100°C a navíc všechny kapalné látky vyžadují těsné provedení zásobníku. My pracujeme s teplotami 50 - 220°C, takže se nám do 1m3 materiálu vejde cca 90 kWh tepelné energie. Při využití vody v rozsahu 50 - 100°C se jedná jen o necelých 60 kWh/m3. Ochrana úložiště před podzemní vodou je řešena individuálně podle hydrogeologických podmínek, nicméně využíváme hlavně metody nepřímé ochrany spodní stavby pomocí drenáží.

Jaké jsou limity a omezení vašeho řešení?

Hlavním limitem jsou pro nás tepelné izolace, které za rozumnou cenu zvládnou vysoké teploty. Proto je naše řešení optimalizováno pro stavby typu bungalov, kde se využívá tepelné ztráty přes podlahu k vytápění. S tímto řešením dosáhneme toho, že neefektivní tepelné ztráty do okolí jsou 26% a v průběhu let se budou snižovat tak, jak se bude ohřívat zemina pod objektem. Dalším limitem je maximální teplota topných kabelů a teplota v základové spáře.

Jak nabíjíte zásobník na teploty vyšší jak 100°C - přímo elektrickými "topnými patronami"?

K nabíjení se využívají speciální topné kabely umístěné v chráničkách, aby byla možná jejich výměna.

Jak čerpáte energii z úložiště? Předpokládám, že se jedná o nějaký trubkový kolektor/výměník voda/hmota.

Energie z úložiště odchází tepelnou ztrátou přes podlahu, kdy tuto tepelnou ztrátu regulujeme pomocí systému vzduchových kanálů, které propojují úložiště a prostor pod podlahou domu.

Je možné zásobník teoreticky přehřát? Přetoky, které není schopen zásobník pojmout, se ukládají do baterií?

Regulační prvky nedovolí, aby se teplota zvedla nad stanovené limitní hodnoty. Celý koncept je založený na správném dávkování energie z FVE do úložiště. Nemá cenu v květnu nabíjet a energii přenášet do prosince, to by nebylo efektivní. V tomto období se omezeným výkonem nahřívají spodní vrstvy úložiště a přetoky jsou relativně velké. Ty uskladňujme v malé baterii a využíváme na provoz domu. Pokud dům energii nevyužije (dovolená), realizují se přetoky do sítě. Tyto přetoky lze sdílet přes aktivního zákazníka nebo prodat. Pokud přetoky nejsou povolené, omezuje se výkon FVE. Naopak od srpna se většina výroby ukládá do úložiště a přetoky prakticky nehrozí, protože výkon FVE je nadimenzován tak, aby nepřevyšoval kapacitu ukládání tepla do úložiště. Koncepce rovněž počítá s variantou využití přebytků energie z jiných FVE elektráren. V takovém případě se na objektu s úložištěm realizuje menší FVE jen pro vlastní spotřebu domu s přetoky do úložiště. Hlavním zdrojem pro nabíjení úložiště je pak elektřina ze sítě využitá v době téměř nulových SPOTových cen.Typicky víkendy v létě. Nákladem na nabíjení tepelného úložiště jsou regulované poplatky stanovené ERÚ, úspora se realizuje na menší FVE, resp se sníží počáteční investice do FVE, kterou je možné instalovat dodatečně s využitím vhodné dotace. U běžného rodinného domu trvá cca 15 let než náklady na regulované poplatky za elektřinu dosáhnout stejné výše jako byla počáteční investice do velké FVE. Zde si tedy může náš zákazník vybrat, zda si rovnou pořídí velkou FVE a bude s vytápěním prakticky nezávislý nebo ušetří při výstavbě novostavby za velkou FVE cca 500 tis Kč a elektřinu bude nakupovat jen za cenu regulačních poplatků. Větší FVE si následně může pořídit později, např. až budou na trhu panely s vyšší účinností.