Mýty o pasivních domech

Okna v pasivních domech mohou být libovolně otvíraná. Tím, že je neustálý přísun čerstvého vzduchu zajištěn vzduchotechnickou jednotkou, nemají uživatelé potřebu okna otevírat. Často se volí některá okna fixní, což se příznivě projeví v pořizovací ceně okna a zároveň na zvýšení tepelně izolačních vlastnosti okna.

Pasivní domy jsou zděné, železobetonové, dřevěné panelové atd. Materiál, ze kterých lze postavit pasivní dům, je prakticky neomezený. Výběr je především na samostatném stavebníkovi.

Veřejnost i „odborníci“ často zaměňují klimatizace za řízené větrání. Klimatizace v našich klimatických podmínkách není u dobře navrženého domu potřebná.

Průvan v domě nevzniká, a to právě díky těsnosti stavby a vzduchotechnice. Proudění vzduchu se vždy navrhuje tak, aby probíhalo necitelně a neslyšeně. 

Potrubní rozvody jsou schované v podhledech nebo v podlaze a nijak tak nenarušují interiér (pokud si obyvatelé nepřejí potrubí přiznat jako vhodný interiérový doplněk).

Imunita obyvatel není nijak poznamenána životem v pasivním domě. V létě nebrání nic tomu vypnout vzduchotechniku, otevřít všechna okna dokořán a užívat si pylové sezóny naplno. Pokud však budou mít obyvatelé alergii na pyl, uvítají možnost různých filtrů (drobné částice, prach, pyl atd.). Obyvatelé žijící v pasivních domech netrpí v takové míře civilizačními chorobami, cítí se v domě dobře, daleko lépe spí, jsou svěžejší a výkonnější. O toto se stará zejména neustálý přísun čerstvého vzduchu ať ve dne či v noci.

Ovládání je velmi snadné a intuitivní. Jsou různé způsoby ovládání – od inteligentní domácnosti, po krabičku velikosti pokojového termostatu se čtyřmi tlačítky: ON/OF – malá intenzita větrání – normální intenzita větrání – velká intenzita větrání.

Filtry se mění dle míry znečištění v dané lokalitě. Průměrně se filtr mění jednou za půl roku. Cena filtru se pohybuje okolo 100 Kč.