Otázky a odpovědi

Na začátku si je potřeba říct, o jakou výši dotaci budete chtít žádát. Investiční vícenáklady také velice záleži na velikosti, kompaktnosti a orientaci budovy. Čím bude dům kompaktnější (ideálně dvoupodlažní kvádr) a čím bude lépe orientovaný (malé prosklené plochy na sever a velké nestíněné prokslené plochy na jih), tím budou investiční náklady nižší. 

V případě nejnižší úrovně dotace B.0 (150 + 35 tis. Kč) je potřeba uvažovat pouze s instalací vzduchotechniky s rekuperací. V závislosti na velikosti objektu se cena vzduchotechniky pohybuje u rodinného domu kolem 100 - 150 tis. Kč. Také je potřeba uvažovat s kvalitnějším provedením vzduchotěsné roviny obálky budovy. Náklady na vyšší vzduchotěsnost odhadujeme na 10 - 15 tis. Kč. Celkové vícenáklady na výstavbu se budou pohybovat od 110 - 165 tis. Kč

U vyšší úrovně dotace B.1 (300 + 35 tis. Kč) navíc musí být použity větší dimenze tepelné izolace. Zde se budou vícenáklady pohybovat v úrovni kolem 150 - 200 tis. Kč. V pasivních domech musí být okna s izolačním trojsklem. Toto již v současnosti uvažujeme jako standard i pro běžné domy a neměli by tak vznikat žádné vícenáklady na pořízení oken a dveří. Celkové vícenáklady potom činí 260 - 365 tis. Kč.

U nejvyšší úrovně dotace B.2 (450 + 35 tis. Kč) musíme zpravidla navíc uvažovat s instalací nějakého obnovitelného zdroje energie (fotovoltaická elektrárna, solární termické kolektory a nebo krbová kamna s teplovodním výměníkem). Zde jsou vícenáklady velice proměnné, ale lze uvažovat přibližně se 100 - 150 tis. Kč. U této nejvyšší dotace je také obvyklé uvažovat s vyššími dimenzemi tepelné izolace. Vícenáklady na tyto izolace se budou pohybovat (oproti věžnému domu) na úrovni 200 - 250 tis. Kč. Vícenáklady u této dotace budou přibližně činit 410 - 565 tis. Kč. U některých dům není nutné s instalací obnovitelných zdrojů uvažovat (typicky u velmi kompaktních domů vytápěných tepelným čerpadlem země-voda). Vícenáklady u takovéhoto domu se potom budou pohybovat od 310 - 415 tis. Kč.

Na mnoha případech jsme si ověřili, že vícenáklady na pořízení rodinného domu v pasivním energetickém standardu bývají přibližně stejné a někdy i nižší, než výše dotace. Na začátku tedy musíte počítat s tím, že investiční náklady budou vyšší, ale po získání dotace programu Nová zelená úsporám se Vám vícenáklady mohou plně anulovat. Výše jsou uvedeny předpokládané vícenáklady na domy v jednotlivých energetických úrovních. Níže krátké shnutí vícenákladů a výše dotace:

  • Oblast B.0 (nízkoenergetické domy) - vícenáklady 110 - 165 tis. Kč - dotace 150 tis. Kč
  • Oblast B.1 (pasivní dům) - vícenáklady 260 - 365 tis. Kč - dotace 300 tis. Kč
  • Oblast B.2 (pasivní dům s obnovitelnými zdroji energie) - vícenáklady 410 - 565 tis. Kč - dotace 450 tis. Kč

Z výše uvedného je patrné, že dotace do značné míry pokryje vícenáklady na pořízení nízkoenergetického a nebo pasivního domu. Pokud nějaké konečné vícenáklady (po odečtu dotace) vzniknou, tak se Vám vlivem snížení provozních nákladů v řádech několika let (zpravidla do 10 let) vícenáklady vrátí. 

U všech našich domů si můžete vybrat z těchto konstrukčních systémů. Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.

Vhodnost TZB systémů  je individuální dle velikosti domu, dle dostupných inženýrských sítí a v neposlední řadě dle provozních a investičních nákladů. Sjednejte si s námi schůzku a my Vám rádi poradíme u Vašeho konkrétního projektu.

Dům je možné stavět svépomocí. Pouze dodávku a zprovoznění TZB systémů musí provádět podnikatelský subjekt k tomuto úkonu oprávněný.

Je možné provést úpravu projektové dokumentace tak, aby dům vyhovoval i Vašemu pozemku. Sjednejte si s námi schůzku, kde vše probereme osobně.

Stará zástavba je typická často zastaralou otopnou soustavu, která je i silným zdrojem nežádoucích emisí, nezateplenou obálkou (obvodovými stěnami), větráním pouhým otevíráním oken a špatně odizolovanou konstrukcí včetně otvorových výplní. Potřeba tepla na vytopení interiéru je i více jak 200 kWh.m-2.a-1, čili více jak 200 kWh na každý metr čtvereční podlahové plochy interiéru ročně.

Běžná současná novostavba též neoplývá technologiemi, větráme otevíráním oken či dveří, ovšem konstrukce těchto staveb splňují nezbytné normy včetně hodnot zateplení. I tyto domy musí mít instalován otopný systém vysokého výkonu, jelikož spotřebují k vytápění interiéru až 140 kWh/(m2.a).

Měrná potřeba tepla na vytápění u nízkoenergetického domu je maximálně 50 kWh.m-2.a-1. Oproti tomu pasivní dům je definován maximální měrnou potřebou tepla na vytápění 15 kWh.m-2.a-1. U pasivního domu dochází ke snížení provozních nákladů na vytápění, oproti domu pasivnímu o 70%. V zásadě lze postavit nízkoenergetický i pasivní dům ze stejných materiálů, ovšem v druhém případě je využita silnější vrstva tepelné izolace a další instalované prvky včetně otvorových výplní musí skutečně zajistit naprostou vzduchotěsnost.

Odlišný je pak i způsob bydlení, jelikož v pasivním domě převážně větráme pomocí nuceného větrání s rekuperací tepla. U pasivního domu je dále více řešena kompaktnosti a orientace budovy, řešení konstrukčních detailů bez tepelných mostů a omezení vlivu přehřívání v letním období.

V tomto případě se stavba v pasivním a energetickém standardu liší pouze mírou využívání obnovitelných zdrojů energie. U nulových a aktivních (plusových) domů je kladen zvýšený požadavek na celkovou celoroční energetickou bilanci budovy. Například u aktivních domů v budově spotřebuje méně energie, než které se vytvoří prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie. Typickým obnovitelným zdrojem je malá fotovoltaická elektrárna, případně elektrárna větrná.